„Má hlas, kterému věříte“, říkali o něm nejen čeští hudební publicisté. Waldemar Matuška působil ve své době jako zjevení. Uhrančivé černé oči, bradka a nezapomenutelný hluboký hlas – tak ho znal celý český i slovenský národ. Waldemar Matuška...

Píseň: Jó, třešně zrály

Interpret:
Waldemar Matuška
Album:
Zpívá Waldemar Matuška
Jó třešně zrály, zrovna třešně zrály,
sladký třešně zrály a teplej vítr vál.


A já k horám v dáli, Modrejm horám v dáli,
sluncem, který pálí, tou dobou stádo hnal.


Jó třešně zrály, zrovna třešně zrály,
sladký třešně zrály a jak to bylo dál.


Tam jak je ta skála, ta velká bílá skála,
tak tam vám holka stála a bourák opodál.
A moc se na mne smála, zdálky už se smála
i zblízka se pak smála a já se taky smál.


Jó třešně zrály, zrovna třešně zrály,
sladký třešně zrály a jak to bylo dál.


Řekla, že už dlouho mě má ráda, dlouho mě má ráda,
dlouho mě má ráda, abych prej si jí vzal.
Ať nechám ty svý stáda, že léta pilně střádá,
jen abych jí měl rád a žil s ní jako král.


Jó třešně zrály, zrovna třešně zrály,
sladký třešně zrály a jak to bylo dál.


Pokud je mi známo, já řek jenom: "Dámo,
milá hezká dámo, zač bych potom stál.
Ty můj typ nejsi, já mám svoji Gracey,
svoji malou Gracey a tý jsem srdce dal."


Jó třešně zrály, zrovna třešně zrály,
sladký třešně zrály a jak to bylo dál.


Jó u tý skály, dál třešně zrály, 
k Modrejm horám v dáli, teplej vítr vál.
A já od tý skály, od tý bílý skály, 
sluncem který pálí, zas hnal svý stádo dál.


Jó třešně zrály, u tý bílý skály, 
sluncem, který pálí, jsem hnál svý stádo dál, 
...jsem hnal svý stádo dál.